Začátky
K motorsportu mě přivedl můj otec, který měl nejblíže k motocyklům. Od mládí mě přitahovaly adrenalinové sporty. Motocross je považovaný za jeden z těch nejtěžších, a tak rozhodnutí bylo jasné. Začátky ale nebyly jednoduché. Na závodění jsem si musel vydělávat sám. Ono je to jako v rallye, pokud nemáš dobré kontakty, jen těžko se daří shánět partnery. Od svých šestnácti let jsem tak začal nejdříve jezdit nejrůznější šampionáty, kupříkladu východočeský pohár, později i mistrovství republiky. Podařilo se mi i několik výborných výsledků, což bylo okořeněno například ziskem titulu ve východočeském poháru. Motocross mě naplňoval všemi směry. Od samotné přípravy motocyklu, fyzickou přípravu na závody, až po samotný adrenalin na motocrossových tratích. Když se postavíte na start a čekáte až se na trať vydají desítky odhodlaných jezdců, je to něco vzrušujícího. Každý chce být ten nejrychlejší a nedaruje svému soupeři ani milimetr na trati. Když k tomu přidáme skoky do neznáma a tu vnitřní radost, když dokončíte závod ve zdraví a ještě se Vám podaří zajet dobrý výsledek, hned se Vám večer lépe usíná.
První setkání s Jirkou Rybákem (2010)
Na jeden ze závodu přišel můj kamarád Milda Novák s nenápadným pánem. V paddocku se mi představil jako Jirka Rybák. Od úplného začátku jsem věděl, že mezi námi přeskočila jiskra. Samozřejmě ne ta, v podobě lásky, ale ta lidská. Kdy si člověk řekne, tak to bude kamarád na celý život, který tě nikdy nezklame. Jeho snem bylo si zkusit svézt se na motocrossovém motocyklu. Zažít ten správný adrenalin. V té době ještě Jirka rallye nejezdil a přemýšlel, v které motoristické disciplíně by zakotvil. Tak jsem mu půjčil oblečení, motorku a nechal ho svézt. Jemu se to samozřejmě líbilo, ale bylo na něm přeci jen vidět, že ho to táhne směrem k autům. Přeci jen motocross je, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti nesmírně náročný. Není to jen o samotném, závodění, ale i o fyzické přípravě a přípravě motocyklů. Musíte tomu obětovat neskutečně hodně času.
Těžké zranění, přemýšlení, co dál
Na jednom ze závodu jsem měl těžkou nehodu, při které jsem si zlomil 16 žeber a měl pneumotorax plic. Několik týdnu jsem si poležel v nemocnici s vidinou, že to byl můj poslední motocrossový závod. To jsem samozřejmě nechtěl dopustit, a tak jsem se po necelých pěti měsících postavil na stejnou trať a podařilo se mi zde vyhrát. To byla ta nejsladší odměna za tu výdrž a odhodlání se nevzdat. Když něco milujete, neměli byste to hned vzdávat.
Poprvé v rallye (2022)
Když v roce 2022 přišla od Jirky Rybáka nabídka, zkusit si rallye, neváhal jsem. To jsem ale ještě nevěděl, co mě čeká. A že jsem byl z motocrossu zvyklý na ledacos. Rallye je úplně jiný svět a řeší se zde úplně něco jiného. Byl jsem zvyklý připravovat si motorku, pak sednou za řídítka a jet co to dá. Ale tady mě hodil Jirka do rallye se vším všudy a to doslova. Obdivuji všechny, co si zvládnou sednout na místo spolujezdce. Je to taková nevděčná role, řekl bych. Na spolujezdci je úplně vše krom točení volantem. Nějak jsme to ale s Jirkou na Pražském rallysprintu zvládli. Rallye mě samozřejmě nadchla, a tak jsem začal jezdit tam, kde Jirka startoval. Seznamoval se se světem rallye, poznával nové lidi, zapálené do této královské automobilové disciplíny.
Za volantem Clio Rally4 (2024)
V roce 2024 mi Jirka řekl, že má pro mě novinku. Již od roku 2023 jezdil ve stejném týmu s Jankem Kundlákem, ale od nadcházejícího roku navíc svěřili své Clio Rally4 do rukou Brynda racingu. Byl z této spolupráce naprosto unešený. A tak mě domluvil možnost svezení v Renaultu během jednoho z testu. Tentokrát ale ne na místě spolujezdce, ale rovnou za volantem. S přibývajícím věkem jsem potřeboval změnu, a tak dvě kola, nahradila kola čtyři. V Sosnové u České Lípy jsem se tak svezl s Cliem. Musím poděkovat Jirkovi Bryndovi, který mi v začátcích nesmírně pomohl. Ukázal mi, jak rallye vůz řidit. Pomohl mi také s radami Janko. Oběma musím poděkovat, protože přestup byl tak daleko snazší.
Nejdříve Clio, pak Corsa (2025)
Sezónu jsem zahájil již v únoru, když jsem startoval v rámci Racing Serie 2024/25 v Sosnové. Tento závod je specifický, jedete zde s rally vozem, ale bez spolujezdce a na okruhu. Zimní podmínky mě bavily a v cíli z toho bylo čtvrté místo mezi dvoukolkami. Ještě lépe se mi dařilo při březnovém závodě. Odměnou bylo druhé místo mezi dvoukolkami. Věděl jsem ale, že klasická rallye bude něco úplně jiného. A to se také potvrdilo. Na Rally Morava v rámci Rallysprint série jsem startoval s Eliškou Rybákovou. Poslouchat někoho vedle sebe a jet podle toho a věřit tomu, to jsou pro mě zcela nové věci. Podle toho také první závod vypadal. Dojeli jsme však do cíle a vozu neublížili a ani sobě, což byla pro mě výhra. Před Bohemkou jsem měl možnost usednout při testu za volant Opelu Corsa Rally4. A musím říct, že mi Opel padl do rukou daleko lépe. Rozhodně se ovládá lépe než Clio. Navíc se mi podařilo domluvit s Honzou Houštěm, se kterým jsem startoval na Rally Vyškov.
